"NOVINKY Z PERLUSA "ZA MĚSÍC ČERVENEC"
Zobrazeny jsou zde,pouze aktuální novinky.
Obsah sekce aktualizujeme každý měsíc – starší příspěvky přesouváme do archivu.
Kompletní přehled naleznete v sekci "Rok 2026 "ZDE"
Obsah sekce aktualizujeme každý měsíc – starší příspěvky přesouváme do archivu.
Kompletní přehled naleznete v sekci "Rok 2026 "ZDE"
10.07.2026
Vrh „U5“ – 88 dní a už jsme kočičí profesoři
Tak jsme se zase nechali nafotit! A musíme uznat, že nám to před objektivem už docela sluší.
Vždyť máme 88 dní a z celé naší kočičí party jsme nejstarší. Jsme zkrátka ostřílení mazáci, kteří už mají něco odžito.
Když dnes pozorujeme naše mladší kamarády z ostatních vrhů, nestačíme se divit.
Jeden skáče po závěsech, druhý honí vlastní ocásek, třetí se tváří, že největším nepřítelem na světě je obyčejná plyšová myška.
Sedíme opodál, důležitě si uhlazujeme kožíšky a říkáme si:
„No podívejte se na ně... ti jsou ale neposedové!“
"UMBERTO DI VELVET"
"URIEL VON VALMONT"
Jenže v tu chvíli se ozve naše panička se svým pobaveným úsměvem:
„Prosím vás... o nic lepší jste rozhodně nebyli!“
My na sebe koukáme, zamrkáme a chvíli přemýšlíme.
„Vážně? My?“
Prý jsme před pár týdny létali po domě jako malé chlupaté rakety. Schovávali jsme hračky na ta nejtajemnější místa,
vymýšleli nové způsoby, jak překvapit paničku, a když si chtěla na chvíli sednout, okamžitě jsme jí obsadili klín.
A pokud si lehla do postele? To byl jasný signál, že nastal čas na velkou mazlící poradu.
No dobře... možná má trošku pravdu. Ale opravdu jen trošku!
Dnes už jsme přece rozumnější. Víme, kde se nejlépe odpočívá, jak si říct o pohlazení,
kdy je čas na lumpárny a kdy stačí spokojeně vrnět v náruči. I když... jakmile se někde objeví míček,
peříčko nebo cokoliv, co se dá honit, naše „dospělost“ bere za své a během vteřiny z nás jsou zase malí rošťáci.
Focení jsme si náramně užili. Někdo předváděl modelkovské pózy,
jiný chtěl fotografovi zkontrolovat foťák pěkně zblízka a další se rozhodl, že nejlepší fotografie vznikne jedině při pohybu.
Naše panička se smála od začátku až do konce, protože s námi se o zábavu opravdu nikdy nemusí bát.
Každým dnem rosteme do krásy, sílíme a učíme se novým věcem.
Jsme veselá parta plná energie, zvědavosti a hlavně lásky. A i když si občas hrajeme na velké zkušené kočky,
pořád jsme jen koťátka, která milují mazlení, společné hry a chvíle strávené v náručí.
A mezi námi... až zase uvidíme ty naše mladší kamarády dovádět, budeme se tvářit moudře a zkušeně.
Jen panička dobře ví, že ještě není tak dávno, co jsme byli úplně stejní.
Vaši chlupatí mudrci z vrhu "U5".
Vrh „V5“ – 79 dní aneb jak jsme přelstili fotoaparát
Máme 79 dní a naše panička usoudila, že nastal ideální čas na nové fotografie.
Připravila foťák, nachystala scénu a určitě si představovala, jak budeme sedět jako malí profesionální modelové.
To ale ještě netušila, že fotografování bude hlavně podle našich pravidel.
Jen co nás postavila na místo, začala ta pravá zábava.
Jeden objevil něco neuvěřitelně zajímavého za foťákem, druhý se rozhodl,
že nejlepší bude prozkoumat celý fotografický koutek,
třetí chtěl zkontrolovat objektiv pěkně zblízka a čtvrtý si řekl, že právě teď je ten nejlepší čas pomazlit paničku.
Sedět na jednom místě? To opravdu nebyl náš plán!
"VICTOR DANTE"
"VINCENZO LEO"
"VALENTINO NERO"
"VANESSA VON BELLE"
Naše panička nás trpělivě vracela zpátky, upravovala kožíšky, lákala nás na hračky,
šustila peříčky a vydávala nejrůznější zvuky. My jsme jí sice věnovali pohled typu:
„Ano, slyšíme tě…“, ale za okamžik už jsme zase běželi za dalším dobrodružstvím.
Občas jsme zahlédli, jak se pousmála a jen se smíchem zakroutila hlavou.
Myslíme si, že v duchu počítala do deseti… možná i do dvaceti.
Naši starší kamarádi z vrhu U5 celé focení sledovali zpovzdálí.
Seděli jako vážení kočičí znalci a tvářili se, že oni by se samozřejmě chovali mnohem lépe.
Jenže panička jim hned připomněla, že před pár dny byli úplně stejní.
Najednou sklopili oči a dělali, že se jich to vůbec netýká.
Nakonec se přece jen podařilo zachytit spoustu krásných fotografií.
Chce to jen trochu trpělivosti, rychlý prst na spoušti a možná i špetku štěstí.
Protože když se na zlomek vteřiny zastavíme, jsme z nás opravdoví malí krasavci.
Jsme zkrátka taková zlatíčka s motorkem místo tlapiček.
Chvíli nás najdete na škrabadle, za okamžik pod stolem, pak na klíně a vzápětí zase běžíme za sourozenci.
Energie máme na rozdávání, zvědavost také a každý den přináší nové objevy.
A víte co? My bychom to focení klidně absolvovali znovu. Jen příště prosíme paničku,
aby pochopila jednu důležitou věc – fotoaparát může chvíli počkat, ale dobrodružství rozhodně ne!
Vaše veselá parta z vrhu V5, která je sice občas k neudržení, ale o to víc rozdává radost, mazlení a úsměvy.
Prázdninový pozdrav od Prunelly Mae z vrhu „P5“
Jsou zprávy, které nám vykouzlí úsměv na tváři hned po otevření. A přesně takovou radost nám udělala paní Veronika,
která nám až z Rakouska poslala krásné fotografie naší kočičky Prunelly Mae z vrhu „P5“.
Ve zprávě stálo jen pár slov:
„My vás zdravíme z prázdnin kousek od Salzburgu.“
"PRUNELLA MAE"
A nám bylo hned jasné, že si Prunella užívá zaslouženou dovolenou se svou milující rodinou.
Kdo by si pomyslel, že naše malé koťátko bude jednou posílat prázdninové pozdravy z podhůří rakouských Alp?
Prunella očividně dobře ví, že na dovolené je potřeba všechno pečlivě zkontrolovat.
"PRUNELLA MAE"
Nové prostředí? Prozkoumat. Pohodlné místečko na odpočinek? Otestovat.
Výhled z okna? Důkladně zhodnotit. A samozřejmě nezapomenout dohlédnout na to,
aby si její dvounozí společníci dovolenou užívali přesně podle jejích představ.
"PRUNELLA MAE"
Říká se, že kočky si člověka ochočí během chvilky. U Prunelly máme pocit, že se jí to povedlo na jedničku.
Stačí jeden její pohled a je jasné, kdo je na dovolené skutečným šéfem celé výpravy.
A upřímně? Její rodina s tím podle všeho vůbec nemá problém.
Máme obrovskou radost, že vidíme naše odchovy šťastné, spokojené a obklopené láskou.
Právě takové fotografie a milé zprávy nám připomínají, proč naši práci děláme s takovým nadšením.
Paní Veronice srdečně děkujeme za krásný prázdninový pozdrav i fotografie.
Přejeme celé rodině ještě spoustu nádherných společných zážitků a Prunelle mnoho dalších dobrodružství,
ať už doma, nebo na cestách. A Prunello... nezapomeň na své lidi dohlížet i nadále.
Někdo přece musí mít celou dovolenou pevně pod tlapkou!
Pozdrav od Uzziela Onni z vrhu „U3“
Máme vždy obrovskou radost, když se nám ozvou majitelé našich odchovů a podělí se o to, jak se jejich kočičím parťákům daří.
Tentokrát nám udělala radost paní Kateřina,
která nám poslala nové fotografie našeho kocourka Uzziela Onniho z vrhu „U3“.
"UZZIEL ONNI"
Doma mu ale nikdo neřekne jinak než Uzík. A jak je vidět z fotek, vyrostl z něj nádherný,
sebevědomý kocour s jiskrou v očích.
Paní Kateřina o něm s úsměvem napsala:
„Posílám aktuální fotky našeho lumpíka Uzíka. Pořád je to spíš solitér a nechodí se moc mazlit, jen když chce sám.
Ale je to náš milovaný kocour, který nám dělá velkou radost.“
"UZZIEL ONNI"
A přesně takoví někteří kočičí gentlemani jsou. Mazlení si pečlivě dávkují a dávají jasně najevo, že o něm rozhodují oni.
Když si ale sami přijdou pro pohlazení, je to malý svátek, který má pro své člověky o to větší kouzlo.
Zdá se, že Uzík si vzal k srdci jedno nepsané kočičí pravidlo:
„Člověk si myslí, že má kočku. Ve skutečnosti je to kočka, která má svého člověka.“
A podle všeho to u něj funguje dokonale.
"UZZIEL ONNI"
Jsme moc rádi, že je Uzík součástí tak milující rodiny a že dělá paní Kateřině tolik radosti.
Děkujeme za krásné fotografie i milá slova. Právě takové zprávy jsou pro nás tou největší odměnou a potvrzením,
že naši chlupáči našli své vysněné domovy.
Milý Uzíku, přejeme ti spoustu dalších šťastných let, pevné zdraví
a samozřejmě dostatek času na tvé oblíbené „královské“ chvíle, kdy se rozhodneš,
že dnes výjimečně dovolíš své rodině pár pohlazení.
09.07.2026
Ahoj! Jsme koťátka z vrhu "W5" a už je nám 73 dní!
Naše panička si usmyslela, že nastal čas na nové focení. Prý abyste viděli, jak jsme vyrostli.
No… nápad to byl hezký, ale zapomněla na jednu maličkost. My už totiž nejsme žádná malá miminka!
Sedět na jednom místě? A proč bychom to dělali?
Vždyť kolem je tolik důležitějších věcí! Musíme zkontrolovat foťák, očichat světla, pošťouchnout sourozence,
ulovit ocásek, proběhnout se po pokoji a samozřejmě se několikrát přijít pomazlit.
Když už se zdálo, že jsme všichni připraveni na krásnou společnou fotografii,
vždycky si někdo z nás vzpomněl, že ještě zapomněl prozkoumat nějaký kout.
Naše panička opakovala: „Tak ještě jednu fotku… ještě jednu… prosím chvilku vydržte!“
My jsme se opravdu snažili… asi celé dvě vteřiny. To přece musí stačit, ne?
A nakonec panička nefotila společně , ale každého zvlášt.
"WILHELMINA BELLE"
"WISTERIA GRACE"
"WYNN SAPPHIRE"
"WILLIAM NOBLE"
"WINSTON AURELIO"
Každým dnem jsme odvážnější, zvědavější a svět kolem nás je čím dál zajímavější.
Už dávno neplatí, že tam, kam nás posadí, tam zůstaneme.
Naopak! Potřebujeme být u všeho, všechno vidět, všechno si vyzkoušet a hlavně si pořád hrát.
Život je přece jedno velké dobrodružství.
Když nás focení přestalo bavit, odměnili jsme naši paničku tím nejlepším, co umíme – hlasitým předením,
spoustou pusinek, mazlením a několika veselými lumpárnami.
Myslíme si, že to byla docela spravedlivá odměna za její trpělivost.
Nakonec se přece jen povedlo zachytit pár krásných fotografií.
A i když za nimi stojí spousta běhání, přemlouvání, hraček, mávátek a nekonečné trpělivosti, výsledek stojí za to.
Tak se na nás dobře podívejte.
Jsme vrh W5, je nám 73 dní, rosteme jako z vody a každý den jsme o kousek větší,
chytřejší, mazlivější… a taky o trochu rychlejší.
Příště už nás možná panička nevyfotí vůbec – budeme totiž všude dřív než její fotoaparát!
Pozdravy z domova od Farrela Earla a Hannah Mariabella
Jsou chvíle, které nám jako chovatelům udělají opravdu velkou radost.
Jednou z nich je okamžik, kdy nám přijdou zprávy a fotografie našich odchovů z jejich domovů.
Právě takovou radost nám udělala paní Helena, která nám poslala aktuální fotografie našich dvou chlupatých pokladů
kocourka Farrela Earla z vrhu "F3" a kočičky Hannah Mariabelly z vrhu "H3".
Ve své zprávě nám napsala:
"Zasílám aktuální foto Farrela a Hannah. Čičinky jsou v pořádku.
Já jsem ve strašném presu, tak se omlouvám, že jsem neposlala fotky dřív. Jsou to naši miláčci."
A víte co? Přesně takové zprávy nás vždycky zahřejí u srdce.
Vůbec nevadí, že fotografie dorazily o něco později. Život umí být pořádně hektický a času není nikdy nazbyt.
O to větší radost máme, když si někdo i přes všechen shon najde chvilku,
aby se s námi podělil o to, jak se našim koťátkům daří.
"FARREL EARLE"
"HANNAH MARIABELLA"
Z fotografií je na první pohled vidět, že Farrell i Hannah si svůj nový domov naplno užívají.
Vyrostli z nich nádherní, spokojení a sebevědomí kočičí parťáci, kteří mají kolem sebe spoustu lásky, péče a pozornosti.
A právě to je pro nás tím největším oceněním naší práce.
Máme vždycky úsměv na tváři, když vidíme,
jak se z malých chlupatých kuliček stávají krásné dospělé kočky a právoplatní členové svých rodin.
Je jasné, že u paní Heleny nejsou jen domácími mazlíčky – jsou to plnohodnotní členové rodiny,
kteří rozdávají radost každý den. A podle výrazu na fotografiích bychom řekli,
že oni sami jsou o tom naprosto přesvědčeni.
"HANNAH MARIABELLA"
Milá Heleno, děkujeme za krásné fotografie, milou zprávu i za lásku, kterou Farrellovi a Hannah dáváte.
Je nádherné vidět, že naši odchovanci našli domov, kde jsou šťastní a milovaní.
Přejeme vám ještě mnoho společných let plných předení, mazlení, veselých lumpáren a nezapomenutelných okamžiků.
Takové zprávy nám vždy připomenou, proč naši práci děláme.
Protože nejkrásnější tečka za každým odchovem není odchod koťátka do nového domova,
ale vědomí, že se tam stalo opravdovým miláčkem.
Pozdravy od našeho zvědavce Amadea Lewiho
Máme obrovskou radost, když se nám naši odchovanci po čase znovu připomenou.
Tentokrát nám krásné fotografie poslala paní Jana a hlavní hvězdou je náš kocourek Amadeo Lewi z vrhu "A2"
"AMADEO LEWI"
Na první pohled je jasné, že z Amadea vyrostl pořádný zvědavec.
Místo, odkud se rozhodl sledovat dění v domácnosti? Police ve skříni! A kdo má kočku, ten dobře ví, že čím výš se dostane,
tím lepší přehled o svém království má.
Kuchyň je totiž pro kočku hotový zábavní park.
Neustále se tam něco děje – otevírají se skříňky, cinká nádobí, voní dobroty a člověk nikdy neví,
jestli se náhodou někde neobjeví něco, co stojí za bližší prozkoumání.
A Amadeo si zřejmě řekl, že nejlepší bude mít všechno pod pečlivým dohledem.
Z police ve skříni má přece perfektní výhled na každý kout!
"AMADEO LEWI"
Přestože je zvídavý jako správný kočičí průzkumník, z fotografií je vidět, že je to také velký pohodář.
Nikam nespěchá, všechno pozoruje s klidem a důstojností, jako by měl svou vlastní životní filozofii:
„Proč se honit za světem, když může svět chodit kolem mě?“
Máme velkou radost, že se Amadeovi daří skvěle a že je šťastnou součástí své rodiny.
Přesně takové zprávy a fotografie jsou pro nás tou nejkrásnější odměnou.
Vidět naše odchovy spokojené, milované a občas přistižené při nějaké veselé kočičí lumpárně
nám vždy vykouzlí úsměv na tváři.
Paní Jano, děkujeme za nádherné fotografie i za lásku, kterou Amadeovi dáváte.
Přejeme vám ještě spoustu společných let plných předení, mazlení a dalších originálních míst,
odkud bude Amadeo s naprostým přehledem kontrolovat chod celé domácnosti.
Protože ruku na srdce – co kdyby se v kuchyni dělo něco zajímavého a on u toho náhodou chyběl?
Noční hlídka s výhledem na Prahu a kočičí chlazení
Někdy nám do schránky dorazí fotografie, které nám doslova vykouzlí úsměv na tváři.
Přesně takovou radost nám udělala paní Dana, když nám poslala aktuální snímek naší odchovankyně Sessi Wall z vrhu S1.
A věřili byste, že této krásné dámě je už 13 let?
My tedy sotva! Kdybychom její věk neznali, tipovali bychom o několik let méně.
Sessi je stále nádherná, elegantní a šarmantní kočičí dáma, která si svůj půvab uchovala i po letech.
Je důkazem, že opravdová krása zkrátka nestárne.
Na fotografii leží na okenním parapetu a se zájmem pozoruje noční Prahu.
Světla města se třpytí jako hvězdy a Sessi je sleduje s typickým kočičím zaujetím.
"SESSI WALL"
Kdo ví, co se jí asi honí hlavou? Možná kontroluje, jestli se všichni vracejí včas domů,
možná počítá světýlka v oknech, nebo jen přemýšlí, kde by se dala ulovit ta nejzajímavější noční dobrodružství.
Jedno je ale jisté – z jejího vyvýšeného místa jí neunikne vůbec nic.
Kočky mají úžasný dar proměnit obyčejné okno v nejlepší divadelní představení na světě.
Zatímco my lidé sledujeme televizi, ony si vystačí s výhledem ven.
A když je tím výhledem večerní Praha, je to podívaná, která se jen tak neomrzí.
Máme obrovskou radost, že se Sessi těší pevnému zdraví, spokojenému životu a láskyplné péči.
Právě takové fotografie jsou pro nás tím nejkrásnějším potvrzením, že naše odchovy nacházejí domovy plné lásky,
kde jsou právoplatnými členy rodiny i po mnoha letech.
Paní Dano, děkujeme Vám za krásnou fotografii i za vzornou péči, kterou Sessi celý život věnujete.
Je nádherné vidět, že je stále tak vitální, spokojená a okouzlující.
Přejeme Vám oběma ještě mnoho společných let plných předení, klidných večerů u okna a dalších kouzelných okamžiků.
A Sessi? Té přejeme, aby i nadále s noblesou dohlížela na noční Prahu ,
protože takovou elegantní strážkyni by jí mohl závidět nejeden hrad.
08.07.2026
Včera u nás byl velký den – přišlo na řadu focení našeho vrhu "X5".
A musíme říct, že naši malí modelové a modelky se svého úkolu zhostili opravdu po svém.
Někdo pózoval jako zkušená hvězda titulních stran, někdo měl pocit, že fotoaparát je nová hračka,
a jiný se rozhodl, že nejlepší fotografie vznikne právě ve chvíli, kdy se otočí zády.
O zábavu tedy rozhodně nebyla nouze.
"XAMÍRA CELESTIA"
"XANTHE BELLADONNA"
"XYLIA SERENISSIMA"
"XANDER MAGNIFICO"
"XAVIER LORENZO"
Našim koťátkům je dnes 28 dní a každým dnem se z nich stále více stávají malé pravé britské kočky.
Kulaté hlavičky, baculaté tvářičky, heboučká plyšová srst a očička, která by obměkčila snad úplně každého.
Když se na ně člověk podívá, má pocit, jako by vystoupila z pohádkové knížky.
Musíme se přiznat, že z tohoto vrhu máme opravdu velkou radost.
Každé kotě má své vlastní kouzlo, ale dohromady tvoří naprosto úžasnou partu.
Jsou zvědavá, hravá, mazlivá a den ode dne objevují svět kolem sebe s neuvěřitelným nadšením.
Stačí nový zvuk, hračka nebo pohyb a hned se vydávají na další velkou výpravu.
Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. Jestli jsou na své děti pyšní i jejich rodiče, to nám sice neprozradí,
ale kdyby mohli mluvit, věříme, že by se na své malé chlupaté poklady dívali se stejnou hrdostí jako my.
A upřímně? Ani bychom se jim nedivili. Tento vrh se opravdu povedl a my si každý den užíváme pohled na to,
jak z drobných klubíček vyrůstají nádherné britské kočky s typickým klidným výrazem a neodolatelným šarmem.
Jsme zvědaví, co nám naši malí rošťáci předvedou příště.
Pokud budou stejně šikovní jako při focení, máme se rozhodně na co těšit.
Máme obrovskou radost, když se nám z nových domovů ozvou naši majitelé a pošlou zprávy o tom,
jak se našim kočičím dětem daří. Tentokrát nám paní Tereza udělala velkou radost několika novými fotografiemi
našeho kocourka Patricka Leroie z vrhu „P4“,kterému doma nikdo neřekne jinak než Pacíček.
A jak je vidět, Pacíček si svůj život užívá opravdu naplno.
Je spokojený, sebevědomý a z každé fotografie doslova vyzařuje pohoda.
Nejvíce nás ale pobavila jeho nejnovější volba pelíšku.
Místo luxusního kočičího odpočívadla si totiž vybral obyčejnou krabici od hry Dostihy a sázky.
"PATRICK LEROI"
Pravda, Pacíček už není žádné drobné koťátko, a tak byla krabice zaplněná opravdu poctivě.
Sem tam z ní vykoukl malinký špíček, jako by nám chtěl připomenout,
že dobré papání a spokojený život jsou na něm jednoduše znát.
"PATRICK LEROI"
Jenže jak všichni milovníci britských koček dobře vědí – pořádný britský kocour přece musí mít trochu noblesy...
a ta se občas projeví i několika centimetry navíc.
"PATRICK LEROI"
Milá paní Terezo, moc děkujeme za krásné fotografie i za péči, kterou Pacíčkovi věnujete.
Je pro nás tou největší odměnou vidět, že naši odchovanci vyrůstají v milujících rodinách,
jsou šťastní, zdraví a rozdávají svým lidem radost každý den.
Takové zprávy nám vždy vykouzlí úsměv na tváři a připomenou, proč naši práci děláme s takovou láskou.
Pacíčkovi přejeme ještě spoustu pohodových dní, měkkých pelíšků… i když jsme si skoro jistí,
že stejně dá přednost další obyčejné krabici.
Protože jak se říká – žádný pelíšek není pro kočku tak dokonalý jako ten kartonový!
Další nádherný pozdrav z nového domova nám tentokrát poslala slečna Kristýna.
Moc děkujeme za krásné fotografie našeho kocourka Oliviana St. James z vrhu „O5“.
A jak je vidět, z malého kotěte vyrostl nejen velký fešák, ale také pořádný bavič celé domácnosti.
Podle Kristýny je Olivian každé ráno nepostradatelným pomocníkem při přípravách do práce.
Tedy… pomocníkem po svém.
Zatímco se jeho panička snaží stihnout ranní rutinu, on má mnohem důležitější poslání – pečlivě zkontrolovat,
jestli je všechno v naprostém pořádku. A samozřejmě dohlédnout na to, aby odchod z domu nebyl až příliš klidný.
Jeho nejoblíbenější zábavou je schovat se za koupelnovou skříňku,
trpělivě vyčkat na ten správný okamžik a pak zničehonic vyskočit na zadní tlapky se slavným kočičím „Baf!“.
"OLIVIAN St.JAMES"
Jenže celý plán má jednu drobnou chybičku – Olivian se často lekne úplně stejně jako jeho panička.
V tu chvíli vezme nohy na ramena, peláší pod druhou koupelnovou skříňku a cestou si spokojeně brouká,
cvrliká a komentuje svůj vlastní odvážný výkon.
Přiznejme si, že takové divadelní představení by stálo za vstupné.
Na fotografiích je vidět, jak z něj vyrostl nádherný britský kocour s typickým klidným výrazem…
který ovšem dokonale klame tělem. Za tou roztomilou tvářičkou se totiž skrývá malý herec,
komik a profesionální strašidlo v jedné osobě.
A právě tyto drobné blázniviny dělají život s kočkou tak výjimečný.
Slečno Kristýno, děkujeme za všechny fotografie i za to, že se s námi dělíte o Olivianovy každodenní příběhy.
Máme obrovskou radost, když vidíme, jak šťastně naši odchovanci vyrůstají a kolik smíchu
i lásky přinášejí do svých nových domovů.
Olivianovi přejeme ještě spoustu povedených přepadových akcí,
hodně veselého cvrlikání a samozřejmě mnoho dalších úspěšně „neúspěšných“ strašidelných přepadení.
Zdá se totiž, že nejčastější obětí jeho překvapivých útoků je nakonec on sám.
Léto letos opravdu nešetří vysokými teplotami, a tak není divu, že si nejen my,
ale i naši čtyřnozí chlupáči hledají způsob, jak se trochu ochladit.
Paní Jana nám tentokrát poslala nádherné fotografie našich dvou odchovanců
Amadea Lewiho a Adriany Leesy z vrhu „A2“ – a my jsme se nad nimi od srdce pobavili.
Každý z nich totiž zvolil úplně jinou strategii boje s letním vedrem.
Amadeo vsadil na moderní technologie a s naprostou elegancí obsadil chladicí podložku.
Leží na ní s výrazem zkušeného gentlemana, který moc dobře ví, že v životě je důležité dělat chytrá rozhodnutí.
Když už je horko, proč se trápit? Stačí se pohodlně natáhnout, zavřít oči a nechat podložku pracovat za sebe.
"AMADEO LEWI"
Adriana na to šla úplně jinak. Žádné vymoženosti moderní doby nepotřebuje.
Objevila nejchladnější místo v domě – koupelnu. Chladná dlažba je zkrátka klasika, která nikdy nezklame.
A podle jejího spokojeného výrazu je jasné, že právě ona našla ten pravý kočičí wellness.
"ADRIANA LEESA"
A teď přichází otázka dne…
Kdo z nich zvolil lepší způsob, jak přežít tropické počasí?
Je větším vítězem Amadeo na své luxusní chladicí podložce, nebo Adriana
která sází na osvědčenou sílu studených dlaždiček? Přiznáváme, že my sami nemáme jednoznačnou odpověď.
Každý z nich má svůj vlastní recept na letní pohodu a zdá se, že oba fungují naprosto skvěle.
Moc děkujeme paní Janě za krásné fotografie a za to, že se s námi dělí o život našich odchovanců.
Je nádherné sledovat, jak si každý z nich zachoval svou jedinečnou osobnost
a jak jsou oba spokojení ve svém milujícím domově.
A co myslíte vy? Kdybyste měli možnost vybrat si kočičí způsob ochlazení,
dali byste přednost pohodlné chladicí podložce jako Amadeo, nebo příjemně studené koupelnové dlažbě jako Adriana?
My máme pocit, že oba naši britští mazáci našli ten nejlepší způsob…
a hlavně si umí léto užívat s naprostým klidem a špetkou kočičí elegance.
07.07.2026
Máme obrovskou radost, když se nám po letech ozvou naši majitelé a podělí se o fotografie i videa z domova
. Tentokrát nám krásné zprávy poslala paní Jana, která se s námi podělila
o život našich dvou odchovanců – kocourka Jeffrey LeeRoy z vrhu „J3“ a kočičky Gia Addison z vrhu „G5“.
A důvod k oslavě byl opravdu veliký! Náš Jeffrey totiž oslavil své 6. narozeniny.
Když se na něj podíváme, nechce se ani věřit, jak ten čas utekl.
Z malého chlupatého klubíčka vyrostl nádherný, sebevědomý a pořádný kočičí chlap.
Musíme uznat, že z něj vyrostl opravdu impozantní fešák – silný, statný a s výrazem, který jasně říká:
„Ano, já jsem tady šéf.“ A přitom mu z očí stále kouká ten známý klukovský šibalský pohled.
"JEFFREY LEEROY"
Jeffrey… musíme ti něco říct.
Ty ses nám ale vyvedl! Jsme na tebe nesmírně pyšní a je nádherné vidět, jak spokojený život po boku paní Jany prožíváš.
Přesně pro takové chvíle chováme – když vidíme, že naši odchovanci jsou milovanými členy svých rodin.
A aby radosti nebylo málo, společnost mu dělá naše krásná Gia Addison z vrhu „G5“,
která jako správná dáma rozhodně nezůstává pozadu.
Už za malou chvíli totiž oslaví své druhé narozeniny.
"JEFFREY LEEROY - GIA ADDISON"
Stále je plná energie, zvědavosti a elegance a podle fotek je jasné, že o zábavu v jejich domácnosti rozhodně není nouze.
Kde je Jeffrey se svým klidným nadhledem, tam Gia přidá špetku ženské zvědavosti a všechno je hned o něco zajímavější.
Milá paní Jano, děkujeme za každou fotografii, video i zprávu.
Jsou pro nás tím nejkrásnějším důkazem, že naši chlupáči rozdávají radost i dlouho poté, co opustí rodné hnízdo.
Jeffreymu přejeme dodatečně všechno nejlepší k jeho šestým narozeninám ,
hlavně pevné zdraví, spoustu dobrot, měkoučkých pelíšků a nekonečně mnoho pohlazení.
A Gie už teď posíláme přání ke druhým narozeninám, ať je stále tak okouzlující, hravá a šťastná.
Oběma našim perluským zlatíčkům posíláme velikánské pohlazení až za ouška
a přejeme ještě mnoho společných let plných lásky, předení a kočičích dobrodružství.
Když nám paní Jana pošle zprávu, vždycky víme, že se máme na co těšit.
Tentokrát nám udělala radost sérií fotografií z výletu našeho odchovance Larssi Amasai z vrhu „L5“.
Jak je z fotek vidět, Larssi si svůj výlet užil opravdu naplno. Každý kout bylo potřeba pořádně prozkoumat,
všechno očichat, zkontrolovat a samozřejmě dát všem kolem jasně najevo, že dorazil kočičí cestovatel s velkým „K“.
A protože je Larssi správný zvědavec, nenechal bez povšimnutí vůbec nic.
Inu, na pořádné kočičí dobrodružství je potřeba spousta energie!
"LARSSI AMASAI"
A po návratu nám prý vzkazuje:
„Posílám fotky z výletu! Uff… už jedu domů. Na zlobení to bylo opravdu náročné!
Myslím, že si mě už všichni dobře zapamatovali.
Musel jsem všechno zkontrolovat, dohlédnout na pořádek a sem tam udělat nějakou tu kočičí kontrolu.
"LARSSI AMASAI"
Ale mezi námi… doma je prostě doma. Tam čeká moje mistička, oblíbený pelíšek a hlavně moji páničci.
A víte co? Domov není jen místo. Domov je tam, kde jsou ti, které máte rádi.“
No řekněte sami… není to moudrý kočičí filozof?
"LARSSI AMASAI"
Milá paní Jano, moc děkujeme za krásné fotografie i za to, že se s námi dělíte o Larssiho dobrodružství.
Je nádherné sledovat, jak z malého klubíčka vyrostl sebevědomý, spokojený a šťastný kocourek,
který si umí užít každý den naplno.
"LARSSI AMASAI"
Larssimu posíláme veliké pohlazení za ouška, pořádnou porci dobrot a přejeme mu ještě spoustu dalších výletů.
Ať jsou plné nových zážitků, vůní a dobrodružství… ale stejně jako tentokrát ať vždycky skončí tím nejkrásnějším pocitem ,
návratem domů za těmi, které tolik miluje.
Protože i ten největší kočičí dobrodruh dobře ví, že nejlepší místo na světě je vedle svých páničků.
06.07.2026
Srdce na dlani. Příběh, který nám vehnal slzy do očí...
Jsou chvíle, kdy si uvědomíme, že naše práce není jen o odchovu krásných koťátek,
ale především o lidech, kteří jim otevřou své domovy i svá srdce.
A právě jedním z těchto výjimečných lidí je paní Hana.
Máme obrovskou radost, že u ní našli svůj domov hned čtyři naši odchovanci
Benedikt Teppo, Dawson Jari, Teobaldo Neville a Noella Elli.
Už od prvního dne jsme věděli, že budou žít tam, kde jsou kočky právoplatnými členy rodiny.
Přesto nás příběh, který nám paní Hana včera napsala, hluboce dojal.
Je málo lidí, kteří mají srdce tak otevřené.
A právě proto jsme se rozhodli podělit se o její vyprávění i s vámi.
„Ahojky, musím vám říct, jak úžasné čičiny máte. To, že jsou všichni nádherní, vidíme na první pohled.
Ale jejich povahy… to je něco neuvěřitelného.
Dostala se ke mně kočičí babička.
Je jí třináct let, nemá ani jeden zoubek, ale duší je pořád malé kotě. Je hravá, veselá a plná života.
Když ke mně přišla, byla tak drobná, že byla velká asi jako Teoškova hlava.
Pochází z velmi nevhodných podmínek. Nikdo se o ni veterinárně nestaral a dostávala jen minimum krmení.
Je to kočička z chovné stanice.
Její původní majitelka, starší paní, musela do nemocnice a své milované kočky svěřila ženě, které důvěřovala.
Dokonce jí za jejich péči platila. Jenže místo péče viděla jen peníze.
O kočky se přestala starat a nechala je napospas osudu.
Paní se už domů bohužel nikdy nevrátila a ani netuší, jak její milovaní mazlíčci dopadli.
"NOVÝ ČLEN RODINY - BENEDIKT TEPPO"
Když jsem babičku doma pustila z přepravky, čekala jsem, že bude vystrašená.
Ale ona se chovala, jako by u nás bydlela odjakživa. A stejně nádherně se zachovala i naše kočičí parta.
Od první chvíle ji všude doprovázeli, hlídali ji a přijali ji mezi sebe, jako by byla jejich vlastní.
Dnes už krásně přibrala, má spoustu energie a lítá po bytě se všemi ostatními.
Je to doslova běhací smeták. Je to perská činčila a naši kluci jsou z ní úplně paf.
Nebojí se jich ani trochu. Klidně je prožene po bytě – a oni zase honí ji. Je nádherné sledovat, jak si rozumí.
A Elinka? Ta si ji úplně osvojila. Lehávají téměř výhradně spolu.
Když se babička honí s kluky, Elinka všechno zpovzdálí sleduje a jako správná dáma na ni dohlíží.
"NOVÝ ČLEN RODINY - NOELLA ELLI"
Jejich vzájemný přístup je něco neskutečného. Často je jen tiše pozoruji a mám slzy v očích.
A tak máme doma nového… starého člena rodiny.“
Milá paní Hano,
děkujeme, že jste nám tento krásný příběh svěřila.
Děkujeme za to, že jste otevřela svůj domov i své srdce kočičce,
která si po všech životních útrapách zasloužila poznat, co znamená láska, bezpečí a opravdová rodina.
Neméně pyšní jsme i na naše čtyři chlupaté odchovance.
Jejich laskavost, trpělivost a schopnost přijmout novou kočičí kamarádku jsou tím nejkrásnějším důkazem,
že při chovu není nejdůležitější jen vzhled, ale především vyrovnaná, přátelská a milující povaha.
Přejeme celé vaší úžasné kočičí smečce ještě mnoho společných let plných radosti,
her, mazlení a šťastných okamžiků.
Jsme opravdu šťastní, že vás známe.
05.07.2026
Slečna Bianka nám udělala velkou radost a poslala nové fotografie i video našeho kocourka Tiziano Sol z vrhu „T5“
A podle všeho si v novém domově žije jako pravý kočičí princ.
Z domova hlásí jediné – pohodu, spokojené předení a jednu opravdu neobvyklou zálibu.
Tiziano totiž objevil fascinující svět akvária.
"TIZIANO SOL"
Dokáže na něm celé minuty spokojeně ležet a s obrovským zaujetím pozorovat rybičky, které se prohánějí pod ním.
Zdá se, že je přesvědčený, že trpělivost je základ úspěšného lovu.
Naštěstí mohou být všechny rybičky úplně v klidu.
Mezi nimi a Tizianem stojí poctivá skleněná stěna akvária, takže zůstává jen u napínavého pozorování.
"TIZIANO SOL"
Přesto si doma vysloužil přezdívku lovec Pampaliny, protože svůj "lov"
bere opravdu zodpovědně a žádný pohyb pod sebou nenechá bez povšimnutí.
"TIZIANO SOL"
Máme obrovskou radost, když vidíme, jak krásně se našim koťátkům daří a jak jsou ve svých nových domovech šťastná.
Děkujeme slečně Biance za nádherné fotografie, video i milé zprávy. Jsou pro nás tou nejkrásnější odměnou.
Milý Tiziano, přejeme ti ještě spoustu hodin strávených nad tvým soukromým televizním kanálem s rybičkami,
mnoho veselých dobrodružství a hlavně spoustu lásky a mazlení.
04.07.2026
Ahoj!
Jsme koťátka z vrhu „V5“ a dnes je nám už 73 dní.
Podle naší paničky jsme prý zlatíčka s čertíkem v těle. Upřímně?
Dodnes nevíme, co je ten čertík zač. Nikdy jsme žádného nepotkali.
Ale protože to říká vždycky s úsměvem a pak nás pohladí, asi to bude něco moc hezkého.
Včera jsme měli další velké focení. Panička si přála, abychom seděli jako vzorní modelové a tvářili se důstojně.
Jenže to je trochu problém. Když vedle vás sedí sourozenec s ocáskem, který se tak krásně hýbe, jak mu můžete odolat?
"VANESSA VON BELLE"
"VALENTINO NERO"
"VINCENZO LEO"
"VICTOR DANTE"
A když kolem projde hračka, bylo by přece škoda ji neprohnat.
Takže jsme poctivě střídali pózování s akčními scénami. Fotograf měl díky nám rozhodně o zábavu postaráno.
My si totiž pořád hrajeme. Honíme se, schováváme se za pelíšky, šplháme na škrabadla,
přepadáváme jeden druhého ze zálohy a občas běháme tak rychle, že ani sami nevíme, kam vlastně běžíme.
Nám to připadá úplně normální.
Jenže naše panička nás občas vezme do náruče, podívá se na nás tím svým laskavým pohledem a pronese:
„Vy jste ale rošťáci!“
„Vy jste ale rošťáci!“
To nás zaujalo.
Jednou večer, když jsme po celodenním dovádění odpočívali v pelíšku, uspořádali jsme důležitou poradu.
„Co myslíte, co je to vlastně ten rošťák?“ zeptal se jeden z nás.
„Možná je to koťátko, které umí běhat opravdu rychle,“ navrhl druhý.
„Nebo ten, kdo dokáže ulovit peříčko dřív než ostatní,“ přidal se další.
„A co když je to ten, kdo první vyšplhá na škrabadlo?“ ozvalo se z druhého konce pelíšku.
Nakonec jsme se shodli, že rošťák bude asi někdo moc šikovný, odvážný, veselý a pořád připravený na nové dobrodružství.
A protože se naše panička při tom slově vždycky směje, hladí nás a mazlí se s námi, usoudili jsme,
že být rošťákem je vlastně veliká pochvala.
A tak jsme se rozhodli, že budeme rošťáky i dál.
Budeme rozdávat radost, předení, spoustu mazlení, ale také občas proženeme myšku po celém pokoji,
zkontrolujeme každou tašku, každou krabici a každou novou hračku. Prostě musíme mít jistotu, že je všechno v pořádku.
Jsme totiž koťátka z vrhu „V5“. Máme srdíčka plná lásky, tlapičky plné energie a hlavičky plné nápadů.
A i když si občas vysloužíme označení „rošťáci“, myslíme si, že naše panička by nás za nic na světě nevyměnila.
A mezi námi? My bychom naši paničku také nevyměnili.
Jen jí to zatím neříkejte… budeme dělat, že jsme pořád ti velcí neposedové.
Ahoj!
Jsme koťátka z vrhu „W5“ a je nám už 67 dní.
Naše panička o nás říká, že jsme živelná, veselá a neskutečně umazlená parta.
My tomu úplně nerozumíme, ale podle toho, jak se u toho usmívá, to bude asi něco moc pěkného.
Včera nás čekalo další focení. To byla velká událost!
Jenže zkuste vysvětlit partě zvědavých koťátek, že se mají dívat do objektivu a několik vteřin se ani nepohnout.
To je přece skoro nemožné! Když se vedle vás pohne sourozenec, musíte ho honit.
Když se zavlní peříčko, musíte ho ulovit.
A když se objeví nějaká nová vůně, je vaší kočičí povinností ji okamžitě prozkoumat.
"WILHELMINA BELLE"
"WISTERIA GRACE"
"WYNN SAPPHIRE"
"WINSTON AURELIO"
"WILLIAM NOBLE"
Nakonec se ale focení povedlo. Chvíli jsme pózovali jako opravdové modelky a modelové,
chvíli jsme dováděli a občas jsme fotografovi ukázali, jak vypadá opravdová kočičí akce.
Prý jsme byli velmi spolupracující… jen trochu po svém.
Pohyb máme prostě v krvi. Honíme se po celém pokoji, skáčeme přes hračky, schováváme se za škrabadlo,
přepadáváme sourozence ze zálohy a někdy běháme takovou rychlostí, že máme pocit, že nám tlapičky ani nestačí.
Ale stejně moc jako dovádění milujeme jednu věc.
Mazlení.
To je naše nejoblíbenější disciplína.
A nejlepší část dne nastane vždycky večer, když naše panička pronese kouzelnou větu:
„Tak děti, jdeme spinkat.“
Dřív jsme vůbec netušili, co to znamená. Dnes už to víme naprosto přesně.
Panička si lehne do postele… a v tu chvíli začíná velký kočičí závod!
Kdo bude první u polštáře?
Kdo obsadí místo u krku?
Kdo se zachumlá do náruče?
A kdo se bude moct přitulit úplně nejblíž?
To už není obyčejné usínání. To je opravdové mistrovství světa v mazlení!
Každý z nás je přesvědčený, že právě jeho místo je to nejlepší.
Strkáme se, přelézáme jeden přes druhého, spokojeně vrníme a tváříme se, že právě my jsme vyhráli.
Nakonec je ale všechno úplně jinak.
Panička se jen směje, pohladí nás všechny a nějakým záhadným způsobem
se v její posteli vždycky najde místo pro každého z nás. A než se nadějeme,
z divokých neposedů jsou malá spící klubíčka, ze kterých se ozývá jen tiché vrnění.
Jsme zkrátka koťátka z vrhu „W5“.
Přes den jsme malí sportovci, objevitelé a rošťáci, kteří mají energie na rozdávání.
Večer se ale proměníme v největší mazlíčky na světě.
A kdybyste se nás zeptali, co máme nejraději, odpověď by byla jednoduchá.
Hrát si naplno, milovat celým srdcem… a usínat co nejblíž naší paničce.
Pozdravy z Anglie a narozeninová oslava Yuriho Lieve vrhu "Y3"
Dnes nám udělala obrovskou radost paní Dana z Anglie, která nám poslala fotografie našich odchovanců ,
Ignácia Colle z vrhu "I3" a Yuryho Lieve z vrhu "Y3".
Je to vždy krásný pocit vidět, jak se našim kočičím dětem daří,
jak vyrostly a kolik lásky dostávají ve svých nových domovech.
A protože vrh "Y3" právě slaví své 5. narozeniny, posíláme všem sourozencům obrovskou gratulaci!
Přejeme vám pevné zdraví, spoustu radosti, plné mističky, měkoučké pelíšky, nekonečné mazlení
a samozřejmě pořádnou dávku kočičích lumpáren. Je až neuvěřitelné, jak ten čas letí ,
z malých klubíček jsou dnes nádherní a sebevědomí kočičí krasavci.
"YURY LIEVE"
Paní Dana nám ke krásným fotografiím napsala i milou zprávu, o kterou se s vámi musíme podělit:
"My se chystáme s dcerou zítra ráno na Kypr a naši kocourci se rozhodli, že poletí s námi.
Hned ráno pečlivě kontrolovali kufr a zkoušeli, jestli se do něj náhodou vejdou.
Myslím, že už měli celý plán dokonale promyšlený. Obávám se ale, že budou trochu uražení.
"YURY LIEVE - IGNÁCIO COLLE"
Sotva jsem se vrátila z Čech, zase jim na pár dní uteču.
Už jsem jim ale slavnostně slíbila, že potom strávím celý zbytek léta doma s nimi – a dcera také.
Yury ji totiž naprosto zbožňuje. Kam jde ona, tam jde i on.
Chodí za ní jako malý chlupatý ocásek a hlídá ji na každém kroku."
"YURY LIEVE"
Musíme přiznat, že nás tahle historka opravdu pobavila. Zdá se, že někteří naši odchovanci jsou přesvědčeni,
že dovolená bez nich prostě nepřipadá v úvahu.
Kontrola kufrů je tedy zcela logický krok – co kdyby se náhodou našlo jedno volné místečko?
Bohužel letecké společnosti zatím nenabízejí tarif "britský mazlíček v příručním zavazadle podle vlastního výběru",
takže tentokrát budou muset na svou paničku pár dní počkat.
"YURY LIEVE - IGNÁCIO COLLE"
"IGNÁCIO COLLE"
Paní Daně moc děkujeme za krásné fotografie, milá slova i za to, s jakou láskou se o naše chlupaté děti stará.
Právě takové zprávy nám připomínají, proč svou práci děláme srdcem.
Je nádherné sledovat, jak mezi kočičkami a jejich rodinami vznikají tak silná pouta, která vydrží celý život.
Ještě jednou přejeme celému vrhu "Y3" všechno nejkrásnější k pátým narozeninám!
Buďte stále tak úžasní, mazliví, zdraví a šťastní.
A kdo ví… třeba se příště některému z vás opravdu podaří nenápadně proklouznout do kufru.
Larssi Amasai z vrhu "L5" opět na cestách
Máme velikou radost, když nám majitelé našich odchovů posílají fotografie a zprávy z každodenního života.
Tentokrát nás potěšila paní Věra,
která se s námi podělila o další krásné snímky našeho kocourka Larssiho Amasaie z vrhu "L5".
Larssi je nejen nádherný britský kocourek, ale také zkušený cestovatel.
A i když se občas tváří, že by nejraději zůstal doma na svém oblíbeném pelíšku,
ve skutečnosti je každé dobrodružství se svou paničkou ochotný absolvovat. Stačí jen trochu kočičího přemlouvání.
"LARSSI AMASAI"
„Už zase pojedeme na výlet? Já bych si dal raději klid, pohodlí domova a pořádný šlofík. Opravdu je to nutné?“
Ten pohled mluví za vše. Larssi zřejmě právě přemýšlí, jestli by se výlet nedal odložit alespoň o pár hodin.
"LARSSI AMASAI"
„No dobře… už jedu. Když jsem se ocitl v autě, tak to vezmu sportovně. Hlavně ať cesta rychle uteče a po návratu čeká plná mistička.“
Z protestujícího kocourka je během chvilky klidný spolujezdec,
který bedlivě sleduje okolí a kontroluje, zda panička jede správným směrem.
"LARSSI AMASAI"
„Tak je to v pořádku… panička mě neopustí ani v autě. Můžu být úplně v klidu.
Když je ona se mnou, každá cesta je hned mnohem lepší.“
A právě tahle fotografie nejlépe vystihuje jejich krásné pouto.
Důvěra, blízkost a láska, kterou si navzájem dávají, jsou na první pohled vidět.
Přesně takové okamžiky nám připomínají, jak výjimečné přátelství může mezi člověkem a kočkou vzniknout.
Paní Věře moc děkujeme za nádherné fotografie i za lásku a péči, kterou Larssimu věnuje.
Je pro nás tou největší odměnou vidět naše odchovy spokojené, šťastné a milované.
Milý Larssi, přejeme ti ještě spoustu krásných výletů, bezpečných cest, pohodlných pelíšků, plných mističek
a hlavně mnoho dalších společných dobrodružství s tvou milovanou paničkou.
02.07.2026
Ahoj světe!
Jsme nejmladší kočičí parta z vrhu „X5“ a je nám právě 21 dní.
Ještě před pár dny jsme znali hlavně maminku, mléčný bar a pohodlný pelíšek.
Teď ale zjišťujeme, že svět je mnohem větší, než jsme si vůbec dokázali představit!
Včera nás čekala velká událost – naše úplně první pořádné focení. Prý jsme měli být za profesionální modely.
No… snažili jsme se. Jenže když jste malá baculatá kulička na čtyřech krátkých nožkách, není úplně jednoduché tvářit se důstojně.
"XANTHE BELLADONNA"
"XAMÍRA CELESTIA"
"XYLIA SERENISSIMA"
"XANDER MAGNIFICO"
"XAVIER LORENZO"
Jsme totiž krásně vykrmení, hebcí jako plyšáci a naše kulatá bříška mají občas větší sílu než my sami.
Když se vydáme na průzkum, zadní nožičky si někdy usmyslí, že každá chce běžet jinam.
Výsledek? Jeden krok dopředu, dva do stran a občas malé „žuch“ do měkoučkého pelíšku nebo do sourozence.
Ale nikomu to nevadí – všichni se tomu doma smějí a my to zkoušíme znovu.
Každý den je pro nás plný nových objevů. Najednou vidíme spoustu věcí kolem sebe.
Posloucháme neznámé zvuky, očicháváme všechno, co nám přijde do cesty, a s velkou odvahou vyrážíme objevovat svět.
Někdy jsme neohrožení průzkumníci, jindy nám stačí udělat pár kroků a už hledáme maminku,
protože u ní je přece jen největší bezpečí.
Naše lidská maminka říká, že rosteme doslova před očima. Každý den jsme o něco šikovnější, jistější a odvážnější.
A i když naše první krůčky zatím připomínají spíš komickou přehlídku malých baculatých medvídků než ladnou kočičí chůzi,
my víme, že trénink dělá mistry.
Focení jsme nakonec zvládli na výbornou. Někdo předvedl svůj nejroztomilejší pohled,
jiný usnul přímo během fotografování a jeden z nás se rozhodl, že objektiv bude určitě výborná hračka.
Fotograf s námi měl svatou trpělivost, ale výsledek rozhodně stál za to.
A to nejlepší? Tohle je teprve začátek našeho velkého dobrodružství.
Každý nový den přinese další objevy, první hry, první lumpárny i spoustu mazlení.
Tak nás nezapomeňte sledovat – slibujeme, že o zábavu nebude nouze.
Ahoj!
Jsme koťátka z vrhu „U5“ a dnes je nám už 80 dní. Když se ohlédneme zpátky, skoro se tomu nechce věřit.
Ještě nedávno jsme byli malé baculaté kuličky, které se učily udělat první krok, a dnes?
Dnes máme pocit, že nám patří celý svět!
Dobře… vlastně zatím jen celé patro našeho rodinného domu. Ale upřímně?
Nám to zatím úplně stačí. Máme tu své závodní tratě, tajné skrýše, škrabadla, oblíbené pelíšky i místa,
odkud můžeme nenápadně pozorovat, co dělají naši lidé. A když se všichni rozběhneme najednou,
připomíná to spíš kočičí Velkou cenu než poklidný domov.
Včera nás zase čekalo focení. Naše panička říká, že už jsme zkušení modelové.
No… každý z nás si to vyložil po svém. Jeden předváděl svůj nejkrásnější profil,
druhý chtěl za každou cenu prozkoumat fotoaparát a usoudil, že nejlepší póza je hlavou dolů,
a někdo se rozhodl, že fotografovi pomůže tím, že mu bude neustále chodit přímo před objektiv.
Prý to byla veselá práce. My si myslíme, že jsme odvedli naprosto profesionální výkon!
"UMBERTO DI VELVET"
"URIEL VON VALMONT"
Každý den objevujeme něco nového. Už víme, jak rychle běhat, jak vyskočit tam, kam bychom podle lidí vůbec neměli,
a hlavně jak vymyslet nějakou lumpárnu.
Občas se tváříme jako andílci, ale stačí se na chvilku otočit a z klubíček se stanou malí nezbedníci.
Naše panička se někdy jen usmívá a říká: „Tak co jste zase vymysleli?“
My samozřejmě děláme, že vůbec netušíme, o čem mluví.
Poslední dobou ale slýcháme jednu zvláštní větu: „Brzy pojedete do svých nových domovů.“
Přiznáme se, že si pod tím zatím neumíme nic představit. Co je to nový domov?
Je tam taky škrabadlo? Budou tam měkoučké pelíšky?
Budou nás hladit stejně krásně jako tady? A dostaneme tam taky tolik pusinek a mazlení?
Naše panička nám ale vždycky říká, že každý z nás bude mít svou vlastní milující rodinu,
která na nás už netrpělivě čeká. Že budeme dělat radost, rozdávat předení,
mazlit se na klíně a občas – čistě omylem – ukradneme nějakou tu ponožku nebo rozpohybujeme záclonu.
To zní vlastně jako krásné dobrodružství.
Do té doby si ale užíváme každý společný den. Hrajeme si, dovádíme, honíme jeden druhého,
spíme namačkaní v jednom pelíšku a děláme našim lidem radost od rána do večera.
Jsme totiž jedna velká kočičí parta a těch společných vzpomínek si chceme vytvořit co nejvíc.
Až nastane čas vyrazit do světa, odneseme si s sebou to nejdůležitější – lásku, kterou jsme dostali od první chvíle našeho života.
A kdo ví… třeba si jednou vzpomeneme, jak jsme si jako malá koťátka myslela,
že celý svět končí za dveřmi našeho patra.
01.07.2026
Náš červený gentleman roste do krásy!
Tentokrát jsme si udělali malé fotografické odpoledne s naším červeným kocourkem AT*Palace DaliCats Tony.
A musíme uznat, že před objektivem si vedl jako opravdový profesionál.
Přestože je mu teprve 10 měsíců, už teď z něj vyrůstá nádherný, mohutný kocour, který na sebe okamžitě upoutá pozornost.
"AT*PALACE DALICATS TONY"
Momentálně váží úctyhodných 6,7 kg, ale podle jeho nadšení pro každou dobrotu máme takový pocit,
že se číslo na váze ještě nějakou dobu zastavovat nebude.
Naštěstí mu to všechno sluší a jeho silná stavba těla jen podtrhuje jeho krásný vývoj.
Tony ale není jen krásný na pohled. Má naprosto úžasnou povahu – je klidný, mazlivý, přátelský a neuvěřitelně trpělivý.
Chová se jako skutečný kočičí gentleman, který každého přivítá s noblesou a dokáže si získat srdce během několika vteřin.
Je radost sledovat, jak dospívá a jak se z hravého kotěte stává sebevědomý, vyrovnaný kocour.
Jsme na něj opravdu pyšní a už teď se těšíme, jak bude vypadat, až úplně dospěje.
Pokud bude pokračovat tímto tempem, máme se rozhodně na co těšit.
A ano… lednička už z něj má pomalu respekt.
Matty Tayler objevil nový způsob, jak přežít letní vedra!
Paní Lucie nám udělala velkou radost a poslala fotografie našeho milovaného kocourka Matty Tayler z vrhu „M2“.
Je úžasné sledovat, jak se našim odchovancům daří a jak si užívají život ve svých domovech.
Letošní horké dny jsou opravdu náročné, a tak se Mattyho rodina rozhodla pořídit mu vlastní bazének.
Jenže Matty měl na celou věc trochu jiný názor. Voda? Ta přece vůbec není potřeba!
"MATTY TAYLER"
Jakmile bazének spatřil, okamžitě si ho zabral pro sebe.
Pohodlně se v něm rozvalil, zaujal výraz ve stylu „Tohle je moje království a nikam nejdu!“ a bylo rozhodnuto.
Bazének sice zůstal úplně suchý, ale jeho nový majitel byl naprosto spokojený.
Jeho výraz na fotografii říká snad úplně všechno – „Jestli sem někdo chce nalít vodu, tak ať na to rovnou zapomene!“
Nakonec se z bazénku nestalo koupaliště, ale luxusní pelíšek první třídy.
A upřímně, když se v něm Matty tváří tak spokojeně, kdo bychom mu to rozmlouvali?
Děkujeme paní Lucii za krásné fotografie i za to, že se s námi dělí o veselé okamžiky z Mattyho života.
Přesně tyto příběhy nám vždy vykouzlí úsměv na tváři a dokazují, že naši kočičí parťáci mají fantazii opravdu bez hranic.
Návštěvnost: 180 / 514923